Mikroprojekt typu C z Euroregionu Glacensis s názvem: Renovace kaple v historickém městském parku v Pieszycích

Od Orlických hor až po Soví hory

V rámci projektu  CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0002284/136 Renovace kaple v historickém městském parku v Pieszyce Vám chceme představit hlavní atrakce partnerských měst Pieszyce v Polsku a obce Bohuslavice v České republice a přilákat Vás k návštěvě těchto fascinujících míst!

Pieszyce - město v Sovích horách

Pieszyce se nacházejí v jižní části Dolnoslezského vojvodství. Je to malá, malebná obec, která se nachází převážně na území Sovích hor. Symbolem obce Pieszyce je muflon, jehož nejpočetnější populace v Polsku je právě v Sovích horách. Osada pravděpodobně vznikla ve 13. století a první písemná zmínka o této obci pochází z roku 1258. V 19. století  se v Pieszycích rozvinulo tkaní - historické prameny uvádějí, že kromě více než sto rolnických hospodářství zde fungovalo až čtrnáct textilních továren. Právě v Pieszycích začalo v roce 1844 povstání slezských tkalců, které na stránkách literatury proslavil Gerhard Hauptmann. V současnosti žije v obci Pieszyce něco přes 9 000 obyvatel. Oblast obce Pieszyce je pokryta hustou sítí dobře značených turistických a cyklistických tras, které se liší délkou i obtížností. Obec také patří do Zóny MTB SUDETY, tedy největšího systému cyklostezek v Polsku (20 tras o celkové délce přes 500 km!) V zimě si běžkaři mohou užít upravené běžecké stopy. Na území obce je mnoho architektonických památek: barokní palác z 18. století v Pieszycích, barokně-klasicistický palác z 18. století v Rościszowie a kostely sv. Jakuba, sv. Antonína, sv. Andělů strážných v Kamionkach, sv. Bartoloměje v Rościszowie a sv. Jana Nepomuckého v Piskorzowie. Obec Pieszyce to je také Chráněná krajinná oblast Soví hory a největší atrakce regionu, hora Wielka Sowa (1015 m n.m.) s více než 114 let starou rozhlednou.

Obec Bohuslavice 

První zmínka o Bohuslavicích je v nadaci kostela dobrušského, které v roce 1371 držel Sezima z Dobrušky. Obec Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod. Geograficky a turisticky patří do Kladského pomezí a nachází se v podhůří Orlických hor. Její nadmořská výška činí 284m. Počet obyvatel se pohybuje okolo 1000. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní rezervací v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém se píše v románu A. Jiráska „ Temno“.

Bohuslavicemi  protéká Bohuslavický potok s kaskádou rybníků – Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod hospodou, Pod pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom 14. a 15. století, kde se kdysi chovali kapři a naše obec v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech.

V obci stojí tři sochy – socha Panny Marie od Rudolfa Komárka v parčíku ve středu obce, socha sv. Václava od Mikuláše Voborníka u vchodu na katolický hřbitov a socha Jana Nepomuckého z roku 1757 na ostrůvku rybníka Věžiště od Jana Špiroha.

Evangelický kostel v Bohuslavicích

K památným budovám v obci patří novogotický kostel Českobratrské církve evangelické z roku 1898. Koncem roku 1898, když farní sbor získal dostatek finančních prostředků z příspěvků a darů domácích i zahraničních evangelíků bylo přistoupeno ke stavbě nového evangelického kostela v Bohuslavicích podle plánů architekta Josefa Blechy z Prahy – Karlína. Na stavbu kostela v gotickém slohu bylo shromážděno 17 000 zlatých. Kostel postavili stavitelé Václav Reidl a Tomáš Souhrada z Hradce Králové, práci a dopravu materiálu poskytli občané a členové sboru zdarma.

Na věž byly zavěšeny tři zvony se jmény Luther, Hus a Komenský. Stavba byla dokončena a kostel uvnitř zařízen včetně varhan do konce roku 1899.

Kostel byl v roce 2011 odkoupen obcí Bohuslavice nad Metují a následně v letech 2011-2012 zrekonstruován za 6 milionů Kč v rámci přeshraničního česko-polského projektu „ Putování severovýchodními Čechami a Dolním Slezskem bez hranic“ za spolufinancování Evropskou Unií. V roce 2013 získala obec od Jednoty českobratrské – evangelické do svého majetku také evangelickou faru a školu včetně všech přilehlých pozemků.

Rozhledna na Wielkiej Sowie

Wielka Sowa (1015 m n. m.) s rozhlednou na vrcholu je dnes symbolem Sovích hor a obce Pieszyce. Její historie sahá až do roku 1886, kdy byla na dvoumetrovém kamenném podstavci postavena první - dřevěná rozhledna, která přetrvala až do roku 1904. V roce 1905 byl položen základní kámen pro stavbu nové železobetonové konstrukce, která byla dokončena o rok později. Slavnostní otevření se uskutečnilo 24. května 1906. Věž byla pojmenována po Ottu von Bismarckovi a po roce 1945 byla oficiálně přejmenována na věž gen.  Władysława Sikorskiego, a poté (v roce 1980) na věž dr Mieczysława Orłowicza (aktivního aktivisty PTTK - Polského turisticko-vlastivědného spolku). Dnes je to prostě rozhledna na Wielkiej Sowie.

Věž je vysoká 25 m, abyste se dostali na její vrchol, musíte zdolat 128 točených schodů, ale ani to turisty neodradí od houfných návštěv. Pohled z vrcholu věže je prostě ohromující, a to v každém ročním období.

V letní sezóně - od května do října, je rozhledna na Wielkiej Sowie otevřena denně od 10:00 do 18:00. V zimní sezóně - listopad až duben, je rozhledna otevřena o víkendech od 9:30 do 15:30. Pokaždé předpokladem otevření objektu jsou dobré povětrnostní podmínky.

Vstupné na rozhlednu je: normální 6 PLN, zvýhodněné 3 PLN. A abychom vás ještě více navnadili, zveme vás na on-line obraz z kamer na Wielkiej Sowie  http://www.pieszyce.pl/index.php/wielka-sowa/kamery.

Proč se vyplatí navštívit Pieszyce a Bohuslavice?

Protože se tam toho děje hodně!

Od roku 2011 až do dnešního roku probíhá aktivně a intenzivně polsko – česká přeshraniční spolupráce obce Bohuslavice, města Nová Paka a polského města Pieszyce. V projektech proběhla řada kulturních a sportovních aktivit, které přispívají k dalšímu vzájemnému poznávání obyvatel partnerských obcí. Občané všech obcí mohou čerpat z multikulturnosti regionu a mají možnost udržovat stálé kontakty. Realizací aktivit dochází k prohloubení dosavadní spolupráce mezi úřady a školami partnerských měst a vznikají nové přeshraniční přátelské vztahy mezi občany, a to posiluje jejich integraci a společnou kulturní identitu.

Obsahovou náplň projektů tvoří sportovní a kulturní aktivity určené převážně dětem, jako např. Hudební slavnosti, Sportujeme společně, Prezentace sborové hudby, Umělecké dílny, Velikonoční jarmark, Hudba nás spojuje, Čim se liší Velikonoce v Polsku a Česku, Hry bez hranic, Hudební festiválek, Putování časem a mnoho dalších společných aktivit.

V Pieszycích se zase každý rok konají takové akce jako: zahájení turistické sezóny na Wielkiej Sowie, městský festival - Dny Pieszyc, letní venkovní kino v městském parku, Běh Tkacza, lyžařský Běh Włókniarza, závody na kolečkových bruslích Uphill Sovích hor a Pętla Sowiogórska a četné automobilové rallye.

Soví hory jsou však také báječná kuchyně. V našem regionu je možné v kterémkoli ročním období ochutnat hořkosladké speciality. Turisté navštěvující obec Pieszyce by měli okusit místního piva vyráběného podle receptů mistrů pieszyckého pivovarnictví z 18. století, malinových, ekologických výrobků přímo ze srdce Sovích hor, a také tradičních, přirozených medů. Ochutnejte tedy Soví hory!

Církevní památky

Neogotický kostel sv. Antonína z Padovy v Pieszycích je vysoký a veliký postevangelický chrám z let 1871 – 1875, restaurovaný v letech 1972 – 1973. Chrám byl postaven na půdorysu kříže v novogotickém slohu. Na západní straně má snadno viditelnou zdálky, vysokou věž se štíhlou špičkou. Budova je omítnutá, rohy a oblouky okenních otvorů jsou vyzděny cihlami, zatímco fiály – vertikální dekorativní prvky v podobě štíhlé věže – jsou vyrobeny z pískovce. Okna jsou navržena ve dvou úrovních, spodní řada je tvořena malými dvojitými okny a horní řada – velkými a vysokými okenními konstrukcemi. K apsidám – místnostem půlkruhového půdorysu – přiléhá pětistranná, mnohem nižší sakristie. Ve vstupním portálu je malá rozeta – architektonický ornament ve tvaru rozložené růže. V kostele jsou historické varhany, vyrobené kolem roku 1874 firmou Schlag & Söhne.

Gotický katolický kostel sv. Mikuláše původem z 13. století byl přestavěn v roce 1687. Další úpravy byly provedeny v letech 1777 a 1840. V předsíni kostela je umístěna pamětní deska věnovaná padlým v první světové válce. Vedle kostela stojí zvonice a její velká věž byla vystavěna v roce 1605.

Na věži jsou tři zvony- nejmenší sv. Mikuláše odlitý v roku 1516 za pana Jana Černčického z Kácova vážící 2 centy, prostřední Panny Marie z roku 1547 o váze 12 centů a největší z roku 1581 vážící 20 centů. Hodiny na této věži jsou darem novoměstského zámku z roku 1849.

Kostnice byla vystavěna v roce 1777 a byly do ní sneseny kosti zemřelých z jiných částí přeloženého hřbitova.  V sousedství stojící katolická fara byla založena od prvního založení kostela a mnohokrát vyhořela, naposledy v roce 1839. Místo ní byla vystavěna fara nová v nynější podobě, v níž působil v letech 1839-1850 vlastenecký kněz a buditel Jan Karel Rojek.

Přírodní rezervace „Zbytka“ v Bohuslavicích 

Obec Bohuslavice leží na okraji významného geologického útvaru České křídové tabule. V katastrálním území obce Bohuslavice se nachází významná lokalita přírodní rezervace „Zbytka“. Tato lokalita je z geologického hlediska formována právě křídovými sedimenty. Přírodní rezervaci tvoří lužní les a louky v ohybu říčky Dědiny (dříve označované jako Zlatý potok) s výskytem řady zvláště chráněných rostlin a živočichů. Její součástí je jedna z posledních slatin v severovýchodních Čechách, vzniklá na vývěrech alkalických podzemních vod. V blízkých obcích jsou pak příbojové facie (významná zachovaná hranice moře a pevniny), které jsou také považovány za významnou lokalitu.

V roce 2021 – 2022 bude obec Bohuslavice v rámci přeshraničního projektu s názvem „Česko-polské stezky do pravěku, od Geoparku UNESCO po starohory“ realizovat informační naučné centrum včetně expozice křídových fosílií z daného období a venkovní expozici se zábavnou částí nazvanou „stopování dinosaurů“, které budou prezentovány formou naučných tabulí a rozcestníku se vzdáleností k těmto lokalitám.

Seznamte se se Sovími horami!

Hned u česko-polské hranice se nacházejí Soví hory. Můžete je navštívit také bez auta, protože nejbližší bod je od hranice vzdálený pouhých 10 kilometrů. Pro milovníky procházek a výletů doporučujeme 3 návrhy – pro pokročilé pěšáky, rodiny s dětmi a takové, které lze absolvovat na vozíku a s dětským kočárkem. Můžete je libovolně upravovat, zkracovat nebo prodlužovat.

• Pro zkušené pěšáky

Stezka dvou věží
čas: cca 5h 55 minut
délka: 19 km
Stručný popis stezky:
Przełęcz Jugowska – Vyhlídková plošina u cesty „Niedźwiedź” – Kozie Siodło – Velká Sova – Horská chata Sowa – Kozie Siodło – Rozcestí pod horou Kozia Równia – Horská chata PTTK Zygmuntówka – Zimna Polanka – Kalenica – Bielawska Polana – Przełęcz Jugowska

Označení úrovně obtížnosti: těžká

• Pro vozíčkáře a osoby s kočárkem

Przełęcz Sokola – Srebrna Droga – Cesarska Droga (Žlutá a modrá stezka) – Velká Sova
čas: cca 1:00 h
délka: 3,15 km                    
Označení úrovně obtížnosti: lehká

• Vhodná pro rodiny

Trasa nad Kłomnicí
čas: cca 3h 15 minut
délka: 10,4 km
Označení úrovně obtížnosti: lehká

Stručný popis stezky:
Rościszów – kostel sv. Bartoloměje – Rozcestí pod Kokotem – Rozcestí Nad Modlęcinem - Polana Potoczkowa – Lasocin – Rościszów