Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 11. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, na Moravě a ve Slezsku převážně mlhy nebo zataženo nízkou oblačností, v Čechách od SZ až zataženo, místy déšť. Denní teploty 10 až 14°C, při mlze kolem 7°C. Noční teploty 6 až 2°C.

Mobilní verze

mobilní verze webu

Bannery

1

2

3

45

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 277
TÝDEN: 1394
CELKEM: 212785

Navigace

Obsah

Zvonice

Velká věž byla postavena v roce 1605, jak můžeme zjistit z latinského nápisu vysekaného do pískovce nade dveřmi a který zní:

1

 

ReX noster DeUs est greX nos popULIqUe potentIs RegIs honor RegI DetUr UbIque Deo

(česky: Král náš Bůh jest, stádo my národa mocného, královská pocta králi Bohu buď všude vzdávána.)

Vybereme-li z nápisu velká písmena, máme v nich letopočet 1605. Pod nápisem je jméno tehdejšího faráře: Martinu Blasius Costelecensis Ministr Exlesiae Dei Bohuslavic To je: Martin Blažej Kostelecký, správce církve Boží Bohuslavickém.

2

Věž tedy pochází ze stejné doby jako věž černčický, která byla dostavěna asi v roce 1613.
Nade dveřmi je ještě umístěn znak Rudolfa ze Študenberka s nápisem obšírným ale sotva čitelným.

3

Na věži byly tři zvony; nejmenší sv. Mikuláše, který byl slit v roce 1516 za pana Jana Černčického z Kácova, vážící 2 centy, prostřední Panny Marie slit v roce 1547 v Hradci Králové za pana Jana z Pernštejna vážící 12 centů a největší který byl slit v roce 1581 od Eliáše Stodoly v Hradci Králové za pana Volfa ze Študenberka a mající váhu 20 centů.
Protože všechny zvony byly starší než věž, ve které visely, nabízí se otázka, kde byly zavěšeny před vystavením věže. Bude to asi tak jako v Černicích před vystavěním tamější věže, že byly v nějaké zvonici přízemní, jakých bylo v Čechách mnoho.
Pokud jde o zvonění, zvonilo se tenkrát kromě trojího zvonění Anděl Páně a k bohoslužbám ještě také ve žních v 11 hodin prostředním zvonem „na sekáče“ a pak proti blížícím se mračnům, aby byla rozehnána. Mimoto se zvonilo ještě za zvláštní úplatu při sňatcích a při úmrtích. Při úmrtí umíráčkem, potom se „podtrhovalo“ druhý den po úmrtí a podobně při pohřebním průvodu, kdy bohuslavičtí zvoníci dovedli uvést hlasy zvonů v truchlivou melodii tím, že velký zvon „stavěli“, při prostředním srdcem tloukli, do čehož se mísil pronikavý tón nejmenšího zvonu. Daleko široko prý podobného krásného zvonění hran nebylo.