Aktuální počasí

Počasí dnes:

26. 4. 2017

zatazenosde

Bude zataženo, občas déšť nebo přeháňky, v Čechách od 700m srážky sněhové, na JV místy přeháňky, ojediněle i bouřky. Denní teploty 5 až 9°C, na JV zpočátku až 16°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Mobilní verze

mobilní verze webu

Bannery

1

2

3

45

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 139
TÝDEN: 793
CELKEM: 146920

Obsah

Fara

Od prvního založení kostela byla při něm v Bohuslavicích zřízena fara. Kolikrát sešla nebo vyhořela, není známo, lze však usuzovat, že byla ze dřeva, tak jako fara, která byla v roce 1839 zbořena a jejíž přibližná podoba je na kresbě nahoře. Místo ní byla vyzděna fara nová. U fary stála také hospodářská stavení jako chlév a stodola. Fara měla své farní pole a louku. Když v obci nebyl farář, spravoval faru svými kaplany novoměstský děkan, který pole pronajímal lidem.Prvního faráře, o kterém víme, dosadil do Bohuslavic Sezima z Dobrušky v roce 1371, později faráře dosazoval pán černčický, od husitských válek (1420) dosazovala faráře druhá konzistoř tehdy v Praze u P. Marie před Týnem. Po založení Nového Města nad Metují nejspíše v roce 1501 skončila farní správa v Černicích a černčický kostel se stal filiálním kostelem kostela bohuslavického. To trvalo až do roku 1624, kdy musel farář Martin Blažej Kostelecký stejně jako jiní kněží české konfese, po bitvě na Bíle hoře emigrovat. Bohuslavice byly spolu s Černčicemi přifařeny k Novému Městu.5

 

Jan Karel Rojek

Národní buditel našeho kraje Jan Karel Rojek se narodil 31. března 1804 v Litomyšli. Studia gymnaziální a filozofická konal ve svém rodišti, theologická v Hradci Králové. Po vysvěcení na kněze v r. 1827 byl kaplanem v Krucemburku do r. 1829 potom v Novém Městě n. M. do r. 1839. Zde založil školní knihovnu a hudební archiv. V době cholery se po celého čtvrt roku obětavě ujímal chudiny. Opatřoval ji chlebem a tak zvanými rumfordskými polévkami. Za tyto zásluhy byl jmenován čestným měšťanem.Koncem r. 1839 se stal farářem v Bohuslavicích, kdež založil dívčí přádelní školu, která se udržela tři zimy. R. 1848 se zúčastňuje Slovanského sjezdu v Praze. V novém působišti Bohuslavicích se snažil, aby co nejlépe opravil již značně zchátralý farní chrám, což se mu také plně zdařilo. Brzy nato, r. 1850 je jmenován děkanem v Novém Městě n. M. R. 1857 se stává biskupským vikářem a okresním školdozorcem, r. 1861 kandiduje za poslance okresu novoměstského, náchodského a opočenského a byl také skutečně zvolen. Brzy by1 pro své zásluhy jako poslanec a věrný vlastenec jmenován čestným občanem v Dobrušce, Opočně, Červeném Kostelci i jinde na venkově.R. 1862 změnil svoje působiště. Odstěhoval se totiž do Budyně n. Ohří, kdež byl rovněž děkanem. Pro oslabené zdraví se zde vzdává hned následujícího roku poslaneckého mandátu. V Budyni také dokončil svůj vynikající a plodný život dne 11. srpna 1877Otec mu velmi záhy zemřel, matku pak vzal k sobě do Bohuslavic a později do Nového Města n. M., kde též zemřela r. 1853 a odpočívá na hřbitově Všech Svatých. Na zdi kostela má dosud železnou desku s nápisem: Zde odpočívá Anna. matka J. K. Rojka, zdejšího děkana. Usnula v Pánu 24. listopadu 1853.Jako známý historik psal články do “Musejníka”, opisoval též do “Památek archeologických”. Velmi cenný jest netištěný rukopis: “Matrika vikariátu Opočenského a Náchodského”. (Rukopis je uložen na děkanství v Novém Městě.)Podporoval všestranné českou literaturu i její ústavy, všude zakládal školní knihovny a sám, jsa členem “Matice české” a všech “Dědictví”, činil při všech školách podobné základy. Jeho zvláštní zálibou po stránce umělecké bylo ozdobovat chrámy obrazy Mistra Hellicha. Zvláštní zmínky zaslouží pro náš kraj, že r. 1857 podporuje vydání Památek Náchoda od J. M. Ludvíka. Rukopis pečlivě prohlédl, opravil a knihu vydal.Když působil v Bohuslavicích, scházívali se u něho četní vlastenci: Josef Roštlapil, farář v Opočně, Josef' Regner náchodský děkan, J. M. Ludvík, studnický lokalista, Matěj Havelka, tehdejší dobrušský radní, Pavel Stračovský, podkrajský v Novém Městě n. M. a četní jiní. Aby poučení z tehdejší literatury vniklo skutečně také mezi lid, dal posílati z Prahy celé balíky knih, zejména z “Matice”, rozprodával je často i se ztrátou a mnohé i rozdával. Vše, co se pro zvelebení vlasti podnikalo v jeho okolí i jinde, podporoval až do posledního groše. Tak se těšil z tehdejších českých ideálů až do r. 1848, kdy se zúčastňuje, Slovanského sjezdu v Praze. Domníval se, že teprve nyní v českém životě uzří jeho oči to, co v srdci dávno hořelo – osvobození národa po stránce jazykové, školské apod. Bohužel brzy byl zklamán strašlivou Bachovou persekucí.Po roce 1850 měl značné nepříjemnosti. Svým historickým bádáním se dopátral toho, že český sněm na Dobeníně r. 1068, určený k volbě nového biskupa se konal u kostela sv. Václava v děkanství novoměstském. Protože pečoval o ozdoby chrámů, dal pro tento kostel vymalovat na hlavní oltář obraz sv. Václava, u jehož nohou je zobrazen celý sněm od malíře Hellicha. Tehdejší podkrajský Lhota v N. Městě n. M. spatřoval v této myšlence provokaci vůči státu a zakázal obraz dát do kostela. Teprve po letech Rojek, nikoho se neptal a zavěsil obraz na oltář. Ten krásný obraz však měl smutný osud, Prušáci jej totiž r. 1866 skoro úplně rozstříleli. Rojek dal od Hellicha namalovat kopii, která visí na hlavním oltáři dodnes. Podobně i porušený obraz visí na pobočné stěně kostelíka.

4